Makáte na těch správných věcech?

Máme všechno. Kromě času. Časová chudoba je chronický pocit, že máme na hrbu příliš mnoho věcí a jen málo času na jejich vyřízení.

Byl jsem hotový, když jsem z jedné studie zkoumající „kancelářské krysy“ v USA vyčetl, že jejich pracovní den se skládá z 88 epizod – to jsou drobné úkoly max. do 10 minut.

Uff!

Vůbec nechápu, jak je v takovém režimu vůbec možné cokoliv dokončit, natož vymyslet.

Sám se s tím pořád peru a hledám ty správné hranice. Takže co s tím?

Anne-Laure LeCunff z NessLabs radí, abych si udělal audit zaneprázdněnosti. Týden bych měl pozorovat, co mě vytěžuje – abych věděl, na co se zaměřit.

1. Sepsat si vše, co dělám. Nebo využít aplikaci Rize.
2. Vyhodnotit sepsané činnosti podle téhle matice relevance a smysluplnosti:

Tip: Anne-Laure říká, že při hodnocení činnosti na škále „důležité ↔ nedůležité“ mám přemýšlet, jestli ladí s mými pracovními a osobními závazky. A při hodnocení na škále „smysluplné ↔ nesmyslné“ zase zkoumat, jestli jsou nabíjející, nebo ne.

Třeba – administrativa okolo podnikání je sice důležitá, ale vůbec mě nenabíjí. Nebo – kurz italštiny teď nemusí být důležitý, ale přijde mi smysluplný. A pak jsou projekty, které mi přijdou relevantní a smysluplné. Naproti tomu procházení sociálních sítí neplní ani jedno z toho.

Takže?

Nedůležitých a nesmyslných činností je fajn se zbavit. Nebo je aspoň omezit.

Nedůležitých, ale smysluplných by zase nemělo být mnoho najednou.

Důležité, ale nenabíjející úkoly se dají delegovat.

Důležité a smysluplné stojí za to si hýčkat. Hmm, věnuju jim fakt dostatek pozornosti, času, energie?

Díky, že Filtr čtete,

Martin Kavka

P. S.: Píšete jasně, stručně, užitečně? Pokud ne, naučte se to. Srozumitelné psaní má výsledky – lidem šetří čas a firmám zase peníze.