Kdy nejpozději odložit špatnou knihu

Knihy jsou jako jakékoliv jiné zboží – některé jsou dobré, jiné stojí za prd. Kdysi jsem do sebe nasoukal každou knihu, po které jsem sáhl. Teď jich dočítám stěží polovinu.

Co se změnilo?

Osvojil jsem si pravidlo 50 stran, se kterým přišla knihovnice Nancy Pearl. Napsala, že pokud je vám do padesátky, stojí za to věnovat knize padesát stran, než se rozhodnete, jestli budete dál číst, nebo to vzdáte.

Zároveň ale dodala: „Pokud je vám už přes padesát, odečtěte svůj věk od stovky – výsledkem je počet stran, které byste měli přečíst, než se rozhodnete, jak dál.“

Důvod je jasný.

Čím starší jste, tím méně času máte. Navíc i tady funguje princip složeného úročení – pokud jste toho za život přečetli mraky, rychle poznáte, jestli držíte v ruce škvár, nebo něco, co za to stojí.

Ještě mi není padesát (blíží se to), takže teď vždycky přečtu padesát stran, než se sám sebe zeptám, jestli chci pokračovat. Když ano, je to skvělé. Ale už jsem se smířil i s tím, že řadu knih nedočtu.

Nechci ztrácet čas. „Jak se říká – stáří má své výhody,“ podotkla Nancy Pearl.

Díky, Nancy!

Martin Kavka

P. S.: Lidé čtou, když píšete jasně, stručně, užitečně. Připravím pro vás workshop srozumitelného psaní. Oceníte ho, pokud chcete:

• ovládnout umění zkratky.

• ušetřit čas zaměstnanců a firmě peníze.

• otestovat, jestli jste doteď psali srozumitelně.