Jak využít Lindyho efekt

Lindyho efekt říká, že čím déle nějaká hodnotná věc existuje, tím déle ještě přetrvá. (Řeč je přitom o věcech nepodléhajících zkáze, například o knize nebo myšlence.)

Takže když kniha vychází padesát let, dá se očekávat, že bude vycházet ještě dalších padesát let.

Čas je potvrzením její hodnoty.

Co si z Lindyho efektu beru já?

Třeba to, že se vyhýbám pěně dní. Téměř nečtu a nesleduju denní zpravodajství. Je to něco, co za pár hodin vyšumí.

Často poslouchám, že lidé jsou informačně přehlcení. Jenže volí špatný recept – aby stihli sledovat všechno, co se děje, přestávají číst knihy.

Moje cesta je opačná – sleduju jen to, co projde filtrem omezeného prostoru týdeníků a měsíčníků (nebo kurátorských newsletterů). A navrch sahám po knihách, které zvládly test času.

Anebo – lidé se obvykle ptají, co se v budoucnu změní. Většinou se nikdy netrefí.

Zajímavější je to, na co se neptá skoro nikdo: „Co se v budoucnu nezmění?“ To je podle mě důležitější, protože na tom se dá dlouhodobě stavět.

Díky, že čtete Filtr,

Martin Kavka

P. S.: Lindyho efekt vznikl v 60. letech díky newyorským komikům, kteří se večer co večer scházeli v Lindyho lahůdkářství a hodnotili tam své vyhlídky.

Spisovatel Albert Goldman jednou jejich postřehy shrnul do článku Lindyho zákon, ve kterém vysvětlil, že každým rokem, kdy komik vydrží v televizi, jeho kariérní šance rostou.

Uvedl, že komik nesmí být přehnaně nadutý, aby se pustil do pravidelného měsíčního nebo týdenního pořadu, protože pak bude mít hned po první sezóně utrum. Když ale vsadí na speciály a hostovačky, vydrží mu materiál dlouho – a tím se prodlouží i jeho kariéra.